Imperiál, Imperiál, Imperiál… tak to trochu v brněnském BO vypadalo. Imperiálních armád bylo zastoupeno zcela nejvíce a to 6 (z celkem 18 armád). Tak se pojďme podívat jak se dařilo jednomu z Imperiálních vojevůdců – Miguelovi Mancinimu

Druhá Manciniho imperiální výprava

Miguel_Brno2018_1

1) Můj teprve druhý turnaj – a už téměř v cizině! Brněnské válčení pro
mě začalo bitvou proti Bauhausovi s Bauhausem, kdy úkolem bylo obsadit
čtvrtiny mapy spolu s budovou a jejím okolím uprostřed bojiště. První
aktivace trochu připomínaly šachy, když jsem se snažil nedat soupeřovým
Etoiles Mortant příležitost mě hned zničit.

Další důležitou událostí úvodních kol byla snaha o zničení soupeřova
děla. To využívalo ostřížího zraku ptačího pomocníka barona von Jägera a
zůstalo skryté za zdí a z mé armády ho mohly zahlédnout asi jen tři
modely na pravém křídle. Mezi nimi však byl i Big Bob. S velkým studem
jsem ho do soupisky zařadil, ale nakonec se vyplatil. Sice ne bodově,
ale tím, že za vydatné pomoci karet zdrojů dělo tuším ve druhém kole
rozstřílel dřív, než mohlo napáchat hromadu škody. Následně soupeř Boba
vyřídil, ale jinak nezasažitelné nebezpečí pro moje vozidla a hrdiny
bylo odstraněno.

Na středu jsem postupoval pěchotou i vozidly a měl jsem dojem, že se
navzdory ztrátě pravého křídla po útoku dvou Vulkánů bitva dobře vyvíjí.
Padlo několik Husarů i jejich těžce obrněných spolubojovníků. Jenže pak
se do bitvy vložila dosud skrytá dvojice Doomtrooperů Vincent Harland a
Valerie Duvalová z levého křídla. První jmenovaný naštěstí tentokrát své
meče nevytáhnul, ale jeho protitankové granáty udělaly snad ještě horší
paseku. Do toho se proti obrněné koloně vyřítila Duvalová a začala ji
demontovat. Ze situace, kdy jsem si říkal, že vítězství se pomalu
naklání na mou stranu, najednou byla panika a strach z toho, že celá
moje úderná skupina padne.

Pouze soustředění prakticky veškeré dostupné palebné síly hrozbu
odvrátilo. Kompletní arzenál Hurikánochodu, Drouganova plazmová karabina
i kamuflované odstřelovačky zasypaly Doomtroopery střelbou. Škoda však
už byla napáchána, jeden plynový tank byl zničený a zbývající vozidla
poškozená. Do toho se zprava blížily dva Vulkány, jejichž atak navíc
zlomil morálku Krvavých baretů i s velitelem armády McBridem, který jen
tak tak neutekl ze stolu.

To už se ale blížil konec bitvy. Pokud jsem se domníval, že začátek se
nesl v šachovém duchu, tak v porovnání s koncem se vlastně jednalo o
piškvorky. Primární mise mě i soupeře totiž donutila do ne úplně
zábavného počítání toho, kdo má kolik modelů kde a co je kdo schopný
zabrat. V této matematice jsem měl převahu, Bauhausovi sice zbyly dva
Vulkány, ale podpůrnou pěchotu se mi podařilo zničit a jeho zbylí
hrdinové se skrývali v nástupní zóně.

A protože sekundární úkol v podobě dosažení soupeřovy startovní pozice
nesplnil nikdo, ve výsledku pro mě bitva dopadla vítězstvím 15:5. Ale
kdo ví, jak by střet vypadal s dalším kolem navíc. Sice mi spolu se
zbytky pěchoty zůstal protitankový pes, odstřelovačka s protipancéřovou
municí, Drougan i Hurikánochod, ale zvládnout dva Vulkány by bylo
přinejmenším obtížné. Turnaj tak odstartovala krvavá a navzdory skóre
velice těsná bitva, za kterou ještě jednou díky Bauhausovi za trpělivost.

 

Miguel_Brno2018_2

2) Druhé kolo turnaje proti mně postavilo imperiálního velitele Alessana
s tuze pěkně namalovanou armádou. Na mapě doslova zaplněné džunglí a
těžkým terénem jsem měl vzhledem ke skladbě své armády trochu obavy,
nakonec byly ale daleko důležitějším faktorem moje obrovské chyby, které
jsem pak horko těžko doháněl. Mise spočívala v obsazení bodů na
jednotlivých čtvrtkách mapy, sekundární úkol pak ve zničení cíle uprostřed.

Už při rozestavování jednotek jsem špatně umístil plynové tanky. Namísto
toho, abych oba dal přímo ke kraji mapy a rozjel se plnou rychlostí k
nepříteli v jednom nebo druhém rohu, tak jsem je nejprve rozdělil,
následně se dostal do potíží s vzdáleností od velitele, byl nucený
manévrovat a ochudil se o jedno kolo střelby.

Fantasticky fatální krok se mi pak povedl také hned v prvním kole, když
jsem zaútočil jednotkou ISF z křídla na roh s Barakudami, soupeřovými
ISF, odstřelovačkami a na dosah Zlatým lvům. Namísto toho, abych
střelbou s noktovizory a ocelovými zuby psů pocuchal všechny okolo, jsem
všemi výstřely zabil snad jen jednoho nebo dva nepřátele. Bohužel jsem
následně v pomatení smyslů zcela nepochopitelně svými psy nenavázal
vojáka s plynometem. Ten tak v následující aktivaci zabil většinu
jednotky, která poté prchla ze stolu.

Manévrování Hurikánochodem směrem k protějšímu rohu s Barety, MacGuirem,
McBridem a ISF jsem také mohl vyřešit lépe. Sice odpálil Alessanem
načatý sekundární cíl a zabil pár nepřátel, ale příliš brzy jsem se
dostal pod jejich rotomeče, když jsem moc nedbale vyrazil až příliš
dopředu a neustále zapomínal na bonus k pohybu od MacGuirea.

Jinde na stole na sebe Big Bob navázal Zlaté lvy a s velkou porcí štěstí
jim dlouho odolával, soupeřovy Barakudy úspěšně začaly ohrožovat vozidla
a palba z Baretů nebo ISF mi postupně ubírala modely. Moje sporadické
odpovědi se většinou míjely účinkem. Stejně tak se účinkem minul bohužel
i jakýkoliv můj plyn. Masky Baretů neustále úspěšně filtrovaly střelbu
od tanků, které při následném protiútoku vybouchly, masky ISF pak dobře
zafungovaly v případě sudu s toxinem u cílové značky. Přesto se mi
podařilo zbytkem armády obsadit dva hlavní cíle – stejně jako protivníkovi.

Konec bitvy pak přinesl vtipnou situaci, kdy odstřelovačky na obou
stranách ohrožovaly konečný výsledek. Ta moje ale nedokázala zastřelit
tuším posledního vojáka ISF u jedné značky, Alessanova zase marně mířila
na mého osamělého Bareta u jiného cíle.

Ve výsledku jsem pro sebe získal sekundární cíl, ale tento zisk vyvážily
moje vyšší ztráty – Alessan mi zničil o něco málo přes 250 bodů více než
já jemu, takže v imperiálním střetu se body remízově rozdělily. To mě
nakonec mohlo těšit, ale štvalo mě, jak hrozně špatně jsem zahrál
klíčové situace. Hlavní hrozby – Hurikánochod, Bob a Greyhoundy –
pořádně do vývoje bitvy nezasáhly. Naopak Alessan dobře postupoval
pěchotou kolem MacGuirea, naštěstí pro mě ale trochu zanedbal opačný
roh. Začalo to jako hrozně frustrující záležitost, ale nakonec z toho
byla celkem napínavá bitva se super soupeřem s krásnou armádou a
přátelským přístupem. Díky!

3) Poslední bitva proti ne zcela přesně pojmenovanému Piňďovi a jeho
Mišimě s hromadou Lovců démonů, Hatamotů a psychické střelby. Úkolem
bylo obsadit střed, armády se postavily do protějších rohů. Vzhledem k
mapě jsem si říkal, že by to mohlo být alespoň hratelné, terén by mohl
mojí armádě vyhovovat, každá jednotka by mohla mít své místo a konečně
si zahrát, zastřílet, zabojovat a něco udělat. Mýlil jsem se.

Úvodní výsadek Tacumota a jeho pohůnků byl odražen překvapivě bez ztrát
na vozidlech, ale pak už to šlo od desíti k pěti. Na pravém křídle Bob
rozehrál střelecký duel s kulomety a vražednou psychikou Lovců a jejich
vůdce Hamasakiho. Na levém se ke kamuflovaným Baretům a odstřelovačkám
blížili nindžové. Uprostřed zaujaly pozice moje speciální síly a plynové
Greyhoundy vyrazily dopředu.

Jenže jsem měl méně modelů, méně výstřelů, a když už se někdo trefil,
tak proti pevné mišimské zbroji neměla slabá imperiální munice moc
šancí. Ani Bob si nevedl moc lépe, Hamasaki Taro ustál snad tři kola
jeho střelby. Moje pěchota postupně umírala, ta Piňďova moc ne. Trochu
jsem doufal, že když už po trnité cestě dojely plynové tanky na dostřel,
způsobí alespoň nějaké ztráty. Nepovedlo se jim to, soupeř obranné hody
proti plynu zvládal sice ne na jedničku, ale na podobná čísla.

Na konci se po levém křídle postupně probili nindžové a jeden z nich
svou katanou rozsekal Hurikánochod. Ale to už mi zbývali asi dva pěšáci
a jedno vozidlo bez pásů a zbraní, takže na výsledek 0:20 to už nemělo
vliv. Navzdory ukrutnému debaklu to ale byla s Piňďou pohodová a veselá
bitva na závěr turnaje. Škoda jen toho bezradného koukání, jak na jedné
straně všechno umírá a na druhé skoro nic. Alespoň člověk nezpychne.

Soupiska:

McBride + Mars MoH
Drougan
Big Bob
Clan marker (+1 SP)

9 Blood Berets (5 Chainrippers)
5 ISF, 2 Iron Mastiffs (Charger, AP Ammo, IR Goggles, Flank Deployment)

2 Greyhound LAFVs
3 Grey Ghosts

1 Hurricane Walker + Gun Nest

Zkusil jsem oproti prosincovému turnaji jiné složení armády. Líbilo se
mi o trochu víc, ale stále to není ono. První, celkem vyrovnaná bitva
skončila oboustranným masakrem. Druhá byla tak nějak zpackaná. A ve
třetí jsem se neměl jak vyrovnat palebné síle a odolnosti soupeřových
sil. Navíc jsem v celém turnaji nikdy pořádně nevyužil to, co jsem v
armádě považoval za hlavní hrozby. Často kvůli špatné hře, někdy myslím
i kvůli troše smůly. Stěžovat si na kostky je totiž očekávaný standard,
takže ho také splním – plynové Greyhoundy měly především ve druhé a
třetí bitvě v nádržích svých zbraní snad hélium.

Jinak byl turnaj parádní, rád jsem poznal další hráče i místo konání,
hned bych přijel zase. Díky za organizaci, soupeřům bez výjimky za dobré
bitvy a zábavu. Jo a Biggymu za odvoz.

 

*Mancini

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

EnglishDeutschPolskiEspañol
Kalendář akcí